Menu
Vezu autem mladší dcerku k babičce. Usíná a přitom láskyplně hladí milovaného plyšového pejska. Má v sobě tolik lásky. Cítím pohlazení na duši, ale zároveň obří tíhu: jak jí v této šílené době zajistit spokojený život?
Klasická sobota české rodiny: k snídani hemenex a bábovka, děti sednout ke studiu kamarád, máma vařit. K obědu vývar z bujonu a vepřo knedlo zelo, po obědě šlofíka, večer do kina a pak do „mekáče“. Paráda. Horší jídelníček a vztah k pohybu snad mají jen celosvětově proslulí „amíci“. Jenže ono to celé není pouze o morálce lidí. Naše společnost je obecně nastavena naprosto konzumně a motáme se v začarovaném kruhu.